Aby mohla vláda v Česku vládnout, musí nejdříve získat důvěru Poslanecké sněmovny. Podívejte se, jaká jsou pravidla pro hlasování o důvěře vládě, co se stane, když ji vláda nezíská a na konkrétní příklady z minulosti, kdy důvěra Poslanecké sněmovny nebyla vládě vyslovena.
Důvěra Poslanecké sněmovny vládě
Letos na podzim nás čekají další parlamentní volby, po 4 letech si budeme volit novou Poslaneckou směnovnu. Spolu s tím dojde i k sestavení nové vlády, která následně požádá sněmovnu o vyslovení důvěry.
Stačit jí k tomu bude prostá většina, bude tak muset mít v součtu minimálně 101 poslaneckých hlasů.
V článku najdete
- Co znamená vyslovení důvěry
- Jak probíhá hlasování
- Kdy se musí hlasovat
- Důsledky ztráty důvěry
- Příklady z minulosti
Co znamená důvěra a nedůvěra vládě?
Česko patří mezi země, kde funguje tzv. pozitivní parlamentarismus – vláda vždy musí důvěru získat. Opakem jsou země, kde mají tzv. negativní parlamentarismus a platí u nich presumpce důvěry.
Důvěra Poslanecké sněmovny je vždy podmínkou pro to, aby mohla vláda fungovat.
Naopak nedůvěra znamená konec vlády a nutnost sestavit buď novou nebo vyhlásit předčasné volby.
Jak probíhá hlasování o důvěře vlády?
Hlasování probíhá vždy pouze v Poslanecké směnovně (Senát o vládě nehlasuje) a pro vyslovení důvěry je potřebná nadpoloviční většina přítomných poslanců, musí jich ale být přítomno alespoň 67.
Trochu jiná je situace, kdy se naopak hlasuje o vyslovení nedůvěry vládě. V takovém případě je potřebná nadpoloviční většina všech poslanců, pro vyslovení nedůvěry je tedy potřeba minimálně 101 hlasů.
Kdy dochází k hlasování o důvěře?
Ze zákona platí, že každá nově jmenovaná vláda musí nejpozději do 30 dnů od jmenování požádat sněmovnu o vyslovení důvěry.
Dalším důvodem pro hlasování mohou být návrhy opozice, která může podat návrh na vyslovení nedůvěry, příčinou hlasování může být také vládní krize.
Vláda může hlasování o důvěře spojit také s návrhem některého zákona – pokud v takovém případě není zákon schválen, vláda má automaticky nedůvěru.
O nové vládě by se mělo hlasovat letos na podzim, kdy se uskuteční další volby do Poslanecké sněmovny. O důvěru požádá nový předseda vlády a právě na něho si už nyní můžete vsadit. Kurzy na nového premiéra už vypsal např. Tipsport, Fortuna nebo Chance a jasným favoritem je předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Kdo bude první premiér s důvěrou PS po volbách 2025
V tabulce se můžete podívat, jaké jsou u Fortuny kurzy na nového premiéra k 31. 3. 2025:
| Kandidát |  |
| Andrej Babiš | 1.20 |
| Karel Havlíček | 5.50 |
| Petr Fiala | 7.00 |
| Vít Rakušan | 10.00 |
| Alena Schillerová | 30.00 |
| Markéta Pekarová Adamová | 50.00 |
| Marek Výborný | 50.00 |
| Tomio Okamura | 50.00 |
| Petr Macinka | 100.00 |
| Filip Turek | 100.00 |
| Zdeněk Hřib | 200.00 |
| Robert Šlachta | 200.00 |
Důsledky ztráty důvěry vlády
Pokud Poslanecká sněmovna vysloví nedůvěru vládě, ta musí na základě takového hlasování podat demisi a prezident následně jmenuje nového premiéra, který sestaví novou vládu. Ta pak musí opět požádat sněmovnu o vyslovení důvěry.
Po podání demise vlády je podle ústavy možnost sestavit ještě dvě nebo tři nové vlády, které se mohou ucházet o důvěru sněmovny. Důsledkem pádu vlády pak bývají zejména předčasné volby, které umožní voličům znovu rozdat karty.
Příklady z historie
V historii samostatné České republiky už v Poslanecké sněmovně proběhlo několik desítek hlasování o důvěře vládě, v drtivé většině z nich vláda důvěru získala.
4x se ale stalo, že sněmovna vyslovila vládě nedůvěru – poprvé v roce 2006 u první vlády Mirka Topolánka, podruhé v roce 2009 u druhé vlády Mirka Topolánka, potřetí v roce 2013 u tzv. úřednické vlády Jiřího Rusnoka a zatím naposledy v roce 2018 u první vlády Andreje Babiše.
V posledních letech se s touto situací setkali i na Slovensku, kde se v důsledku nedůvěry vládě konaly v roce 2023 předčasné volby. O nich se na Slovensku diskutuje i nyní, jejich vládní koalice je ve velké krizi.
Zdroje: wikipedia.org, ifortuna.cz
