Parlamentní volby v Polsku se uskuteční 15. 10. 2023. Přečtěte si vše o volbách do polského parlamentu. Naleznete zde aktuální informace, přehled kurzů na volby a možnosti jak sledovat volby online.
Polské parlamentní volby
Polské parlamentní volby v polštině pojmenované Wybory parlamentární w Polsce jsou řádné parlamentní volby a občané, kteří mají právo volit si zde vybírají senátory a poslance na čtyřleté funkční období.
Parlamentní volby v Polsku probíhají podobně jako předčasné parlamentní volby na Slovensku, které se konaly jen o dva týdny dříve.
V článku naleznete
Polské parlamentní voľby 2023 prehľad
| Den voleb | 15. 10. 2023 |
| Funkční období | 4 roky |
| Počet volených mandátů | 460 poslanců a 100 senátorů |
| Předchozí vítěz | Prawo i Sprawiedliwość (Právo a Spravedlnost) |
| Kde si staviť | Tipsport |
Kdy budou parlametné volby 2023 v Polsku
Polské parlamentní volby 2023 se budou konat 15. října 2023.
Toto datum prohlásil prezident Polské republiky Andrzej Duda 8. srpna a jedná se o nejranější možný termín parlamentních voleb, jaký mohl být.
V neděli 15.10.2023 kromě polských parlamentních voleb probíhá celostátní referendum.
Volby do polského parlamentu
V polských parlamentních volbách si polští občané starší 18 let, kteří se zapsali do seznamu voličů, vybírají zástupce do horní i dolní sněmovny parlamentu, tedy Senátu a Sejmu.
Celkem si občané vybírají 100 senátorů a 460 poslanců.
Největším favoritem ve volbách je politická strana PIS (Prawo i Sprawiedliwość), která zvítězila i ve volbách v roce 2019 a 2015. Jejich největší konkurencí je strana Konfederacja Wolności i Niepodległości (Konfederace svoboda a nezávislost).
Volební mandáty v Polsku
Volební mandáty v Polsku se na základě různých volebních systémů pro každou ze dvou komor – Senátu a Sejmy.
Sejm má 460 křesel. Každá volební jednotka je rozdělena na jednotlivé okrsky – volební obvody, kde kandiduje několik kandidátů. Kandidát, který získá v každém okrese nejvíce hlasů, získá mandát v Sejmu. Takto se vybírají všichni poslanci v Sejmu.
Senát má 100 senátorů. Volby do Senátu probíhají většinovým systémem. To znamená, že pokud žádný kandidát nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, koná se druhé kolo voleb, kde si změří síly dva nejlepší kandidáti z prvního kola. Kandidát s nadpoloviční většinou hlasů ve druhém kole vyhraje a získá senátní mandát za svůj obvod.
Volba senátorů vám může být blízká se prezidentskými volbami, kde většinový systém funguje podobně.
Polské parlamentní volby kandidáti
Kandidáti v polských parlamentních volbách jsou rozděleny do několika skupin, podle toho, kde a za co se rozhodli kandidovat.
Konkrétně jsou strany rozděleny takto:
- Strany, které se zúčastní voleb do Sejmu alespoň v polovině volebních obvodů
- Strany, které se zúčastní voleb do Sejmu jen v některých okresech
- Strany, které nominovaly kandidáty len do Senátu
Strany, které nominovaly kandidáty do Sejmu alespoň v polovině volebních obvodů
Tato skupina je největší, co se týče počtu stran, ze kterých si Poláci ve volbách mohou vybírat. V této skupině je zařazeno až 14 politických stran, z toho 7 má reálnou šanci na úspěch.
Polské parlamentní volby kandidáti do Sejmu alespoň v polovině volebních obvodů
| Politická strana | Lídr strany |
|---|---|
| Bezpartyjni Samorządowcy | Tymoteusz Myrda |
| Trzecia Droga | Władysław Kosiniak – Kamysz, Szymon Hołownia |
| Nowa Lewica | Włodzimierz Czarzasty, Robert Biedroń |
| Prawo i Sprawiedliwość | Jarosław Kaczyński |
| Konfederacja Wolność i Niepodległość | Krzysztof Bosak, Sławomir Mentzen |
| Koalicja Obywatelska | Donald Tusk |
| Polska Jest Jedna | Rafał Piech |
Strany, které se zúčastní voleb do Sejmu jen v některých okresech
V této skupině stran mají polští občané na výběr z několika dalších stran, které se zapojily do voleb len v některých okresech.
Dokonce některé ze stran, které jsou zařazeny do této skupiny, kandidují len do Sejmy a ve volbách do Senátu nemají žádného kandidáta. Příkladem takové strany je Polská Liberalna Strajk Przedsiębiorców.
Polské parlamentní volby kandidáti do Sejmu len v některých okresech
| Politická strana | Lídr strany |
|---|---|
| Polska Liberalna Strajk Przedsiębiorców | Paweł Tanajno |
| KWW Ruchu Dobrobytu i Pokoju | Maciej Maciak |
| Normalny Kraj | Wiesław Lewicki |
| KWW Mniejszość Niemiecka | Ryszard Galla |
| Antypartia | Marek Ciesielczyk |
| Ruch Naprawy Polski | Romuald Starosielec |
Strany, které nominovaly kandidáty jen do Senátu
Další skupinou jsou strany, které nekandidují do Sejmu, ale jen čistě do Senátu. Těchto stran je celkem 38, z toho 9, které nominovaly několik senátorských kandidátů a 29, které nominovaly jen jednoho kandidáta do Senátu.
Mezi strany, které nominovaly do Senátu jen jednoho kandidáta patří Polská Parta Piratów a Wolnościowcy.
Polské parlamentní volby kandídáti jen do Senátu
| Politická strana | Lídr strany |
|---|---|
| Nowa Demokracja – TAK | Marek Materek |
| Zjednoczenie Chrześcijańskich Rodzin | Bogusław Rogalski |
| Polska 2050 | Włodzimierz Zydorczak |
| Wolni i Solidarni | Jan Miller |
| Ślonzoki Razem | Leon Swaczyna |
| Zjednoczeni | Wojciech Kornowski |
| Związek Słowiański | Włodzimierz Rynkowski |
| KWW Mirosława Piaseckiego Kandydata na Senatora RP | Mirosław Piasecki |
| KWW Porozumienie Obywatelskie | Andrzej Dyszewski |
Kurzy na volby
České stávkové kanceláře pravidelně vypisují společenské a politické stávky i na události, které se konají mimo Českou republiku. Například si můžete stavět na prezidentské volby USA 2024.
Vzhledem k popularitě polských voleb se očekává, že české stávkové kanceláře vypíší kurzy i na polské parlamentní volby 2023.
Při stávkování mohou hráči využít různých výhod. Jednotlivé výhody a bonusy závisí na podmínkách jednotlivých stávkových kanceláří.
Zdroj: wikipedia
