Evropský parlament – sídlo, historie, frakce

18+ Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Letos v červnu se konají volby do Evropského parlamentu i v Česku. Podvejte se na souhrn nejdůležitějších informací o této instituci, kde Evropský parlament sídlí, jaká je jeho historie, jaké jsou v něm frakce nebo kolik poslanců mají jednotlivé země.

Evropský parlament

Pokud se chystáte k letošním volbám do Evropského parlamentu, možná vás zajímají bližší informace o této instituci. V našem článku najdete informace o jejím sídle, hlavní milníky její historie nebo přehled poslaneckých skupin.

V článku naleznete

Evropský parlament přehled

Základní informace o Evropském parlamentu jsme pro vás shrnuli do jedné přehledné tabulky:

Hlavní sídloŠtrasburk
Další sídlaBrusel, Lucemburk
PředsedkyněRoberta Metsolaová
Počet zemí27
Počet poslanců705
Oficiální webeuroparl.europa.eu

Evropský parlament sídlo

Sídlo Evropského parlamentu se nachází ve francouzském městě Štrasburk, kde se konají jeho plenární zasedání. S Evropskou unií má většina lidí spojený zejména Brusel, v něm se scházejí výbory a politické skupiny. Sekretariát EP pak leží v lucemburské metropoli Lucemburk.

Budova, v níž dnes Evropský parlament sídlí, byla postavena v roce 1999 a její tvůrci se inspirovali římskými amfiteátry. Moderní prosklené sídlo EP má 20 pater (17 nadzemních a 3 podzemní) a patří k největším budovám ve Štrasburku.

Evropský parlament
Zdroj: Wikinews

Evropský parlament historie

Evropský parlament byl založen 19. března 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské parlamentní shromáždění, současný název má od roku 1962. Prvními členskými zeměmi byly Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko.

První přímé volby do Evropského parlamentu se konaly v červnu roku 1979, u nás byly poprvé v roce 2004. Konají se v celé Evropě vždy jednou za 5 let a volí se poměrným systém, tedy stejně jako např. u voleb do Poslanecké sněmovny.

K důležitým datům v historii Evropského parlamentu patří rok 1985, kdy byla podepsána Schengenská dohoda, rok 1992, kdy došlo k podpisu Maastrichtské smlouvy nebo rok 2009, kdy začala platit kontroverzní Lisabonská smlouva.

Smutným okamžikem pro Evropskou unii byl odchod Spojeného království z EU v roce 2020 jako následek rozhodnutí voličů v referendu.

Evropský parlament frakce

Aktuálně má Evropský parlament celkem 7 frakcí, zde je jejich stručný přehled:

Evropská lidová strana

Nejsilnější evropská frakce má v tomto volebním období 176 členů, mezi nimi jsou i zástupci TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Tato frakce spojuje konzervativní a liberálně-konzervativní strany, důležité jsou pro ni např. tradiční hodnoty nebo důraz na hlubší evropskou integraci.

Pokrokové spojení socialistů a demokratů

V této frakci jsou převážně sociálně-demokratické strany, důraz je kladen na inkluzi, rovnost, solidaritu, diverzitu a udržitelnost. Má 144 zástupců a jejím jediným českým členem je Radka Maxová, která byla původně zvolena za hnutí ANO.

Obnova Evropy

Obnova Evropy neboli Renew Europe nahradila původní Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Má 101 poslanců a profiluje se jako liberální, prointegrační a centristická skupina. Jejími členy z Česka jsou poslanci za hnutí ANO.

Zelení/Evropská svobodná aliance

Frakce Zelených má celkem 73 členů a jedná se o levicové uskupení, které chce více socialismu a prosazuje zelenou ideologii. Patří do něj i čeští europoslanci zvolení za Piráty.

Evropští konzervativci a reformisté

Celkem 66 členů má na konci volebního období toto pravicové uskupení, mezi jehož cíle patří individuální svobody, minimální stát, svoboda v podnikání, nízké daně, méně byrokracie a zachování suverenity národních států. Sem patří také europoslanci z ODS.

Identita a Demokracie

Silně euroskeptická a nacionalistická frakce má 62 členů, z českých europoslanců k ní patří Hynek Blaško a Ivan David, oba zvolení za SPD.

Levice v Evropském parlamentu

Nejméně početná frakce v europarlamentu zastupuje různé komunistické, levicově-ekologické a jiné levicové strany. Má 38 členů, mezi nimi je i Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM.

Členské země a počet europoslanců

V následující tabulce se můžete podívat na přehled všech členských zemí Evropské unie, na rok, v němž se stali jejími členy a na počet jejich poslanců, kteří v Evropském parlamentu zasedají:

ZeměOd rokuPoslanci
Belgie195821
Bulharsko200717
Česko200421
Dánsko197314
Estonsko20047
Finsko199514
Francie195879
Chorvatsko201312
Irsko197313
Itálie195876
Kypr20046
Litva200411
Lotyšsko 20048
Lucembursko19586
Maďarsko200421
Malta20046
Německo195896
Nizozemsko195829
Polsko200452
Portugalsko198621
Rakousko199519
Řecko198121
Rumunsko200733
Slovensko200414
Slovinsko20048
Španělsko198659
Švédsko199521

Zdroje: wikipedia.org, tvorimeevropu.cz, europa.eu