Volební zákon – co je to a jak nastavuje pravidla prezidentských i parlamentních voleb. V tomto článku se dozvíte vše podstatné o aktuální podobě volebních předpisů, včetně novely volebního zákona z roku 2021.
Volební zákon
Volební zákon je zákon, který upravuje volby a podmínky jejich výkonu. Definuje organizaci voleb, sčítání hlasů, vyhlašování výsledku a jeho případné soudní přezkoumání. K jeho uplatnění je nutný souhlas Poslanecké sněmovny i Senátu.
Navzdory dřívějšímu předpokladu, že volebním zákonem se myslí pouze zákon o volbách do parlamentu, dnes rozlišujeme také zákon o volbě prezidenta, volby do obcí či krajů, Evropského parlamentu atd.
Zákon o volbě prezidenta ČR
Zákon o volbě prezidenta republiky (č. 275/2012 Sb.) upravuje náležitosti prezidentských voleb – jak probíhají, kdo může kandidovat, kdo volí a také termín a čas, kdy volit.
Podle zákona o volbě prezidenta musí vítěz získat nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. V případě, že se to nepodaří žádnému z kandidátů, koná se druhé kolo, do kterého postupují pouze první dva uchazeči o funkci.
Kandidáti na prezidenta musí být starší čtyřiceti let, ale volit mohou všichni plnoletí občané. Prezidenta lze volit ze zahraničí. K tomu vám stačí pouze pořídit si voličský průkaz.
Volbu prezidenta republiky dále upravuje jak Ústava ČR a prováděcí vyhláška č. 294/20102. Všechny tři dokumenty souhrnně nazýváme volební zákon.
Jeho celé znění si můžete přečíst například zde.
Zákon o volbách do parlamentu
Zákon o volbách do parlamentu upravuje organizaci, podmínky a náležitosti voleb do Poslanecké sněmovny. Dále definuje pravomoci a povinnosti jednotlivých úřadů nebo institucí a podmínky vedení kampaně politickými stranami.
Novela volebního zákona 2021
Novela volebního zákona z roku 2021 je aktuální podobou volebního zákona. Vznikla na podnět Ústavního soudu za účelem narovnání nespravedlností vyplývajících z dřívější metody přepočtu hlasů na mandáty. Ústavní soud dospěl k názoru, že porušuje rovnost voličských hlasů a šancí kandidujících stran.
Starší volební zákon přiděloval více mandátů stranám s větším procentuálním ziskem na úkor menších stran, které tím byly v nevýhodě. Podle aktuálních pravidel by tak současná vládní koalice nevznikla, jelikož hnutí ANO 2011 by získalo o 15 poslaneckých křesel méně, což by v součtu s mandáty ČSSD a tolerující KSČM nestačilo na parlamentní většinu. O několik křesel navíc by k tomu získaly malé strany (TOP 09, STAN). To by zvýšilo jejich vliv ve Sněmovně.
Novela volebního zákona (ve Sbírce zákonů pod č. 189/2021 Sb) vešla v platnost 1. července 2021. Může mít výrazný dopad na obsazení Poslanecké sněmovny po říjnových volbách. Je proto potřeba na ně myslet v případě, že si chcete vsadit na výsledek.
Změna volebního zákona
Změna volebního zákona (novela z roku 2021) spočívá ve změně způsobu přepočtu mandátů. Tu zákonodárci chtěli dosáhnout užitím Imperialiho kvóty, která nahradila starší D'Hontovu metodu. Další změnou bylo zavedení dvoukolového skrutinia (přepočítávání hlasů ve dvou kolech).
D'Hondtův dělitel fungoval tak, že se počet získaných hlasů každého subjektu v tom kterém kraji postupně dělil řadou celých čísel (1, 2, 3…). Vypočtené podíly u všech stran se pak seřadily a nejvyšší zbytky dělení se rovnaly počtu mandátů pro konkrétní stranu. Mandáty však byly nejdříve přerozděleny největším stranám, a proto čím menší byl daný kraj, tím nižší šanci měly malé strany.
Imperialiho kvóta nejdříve určí „krajské volební číslo“ vydělením součtu voličských hlasů všech stran v kraji počtem mandátů navýšeným o dva. Subjekty poté dostanou mandáty dle svého výsledku v kraji.
Poté ještě přichází na řadu druhé skrutinium. V tom se přerozdělí mandáty, které se nepodařilo rozdělit napoprvé. V tomto kole se však hlasy na mandáty přepočítávají celostátně.
Zákon o volbách do poslanecké sněmovny
Zákon o volbách do poslanecké sněmovny tedy prošel poslední změnou v roce 2021. Tato novela volebního zákona upravuje metodu rozdělování mandátů a ovlivnila i poslední volby do Poslanecké sněmovny.
