Další prezidentské volby jsou sice ještě daleko a neznáme jejich přesný termín, s jistotou ale víme, že se budou konat v roce 2028. Zatím ještě nejsou známí kandidáti, už nyní si ale na nového prezidenta můžete vsadit.
Prezidentské volby 2028
Volby prezidenta se u nás konají pravidelně vždy jednou za 5 let. V těch posledních zvítězil generál Petr Pavel, který ve 2. kole porazil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše.
Prezidentské volby patří k událostem, na které se dá sázet a jsou mezi tipéry velmi oblíbené. I proto si tak na další volby prezidenta můžete s předstihem vsadit už nyní, i když ještě samozřejmě nevíme, kdo všechno v nich bude kandidovat.
V článku najdete
Potenciální kandidáti na prezidenta ČR 2028
Vzhledem k tomu, že další volby budou až za necelé 3 roky, neznáme ještě prakticky žádné kandidáty. Oficiálně ještě kandidatury oznámeny nebyly, můžeme tak jen spekulovat, kdo by se mohl v roce 2028 o post prezidenta ucházet.
Petr Pavel – současný prezident
Na prvním místě se samozřejmě nabízí, že bude znovu kandidovat současný prezident Petr Pavel. Ten sice zpočátku obhajobu mandátu odmítal s tím, že 5 let je dost dlouhá doba, v posledních vyjádřeních ale opatrně připouštěl, že jeho další kandidatura není vyloučená. Pokud by kandidoval, byl by rozhodně jedním z hlavních favoritů.
Petr Fiala – bývalý premiér a předseda ODS
Pokud by se Petr Pavel podruhé o prezidentský post neucházel, roli demokratického a prozápadního kandidáta by teoreticky mohl zastat např. Petr Fiala. Ten končí jako předseda ODS, na kongresu 17. ledna nicméně řekl, že kandidovat nebude. Jako výrazná osobnost by ale určitě nebyl bez šancí, záleželo by i tom, jaké by měl protikandidáty.
Andrej Babiš – stávající premiér a předseda hnutí ANO
Kandidatura Andreje Babiše na prezidenta se v roce 2028 nejeví jako příliš reálná. Babiš je plně zaměstnaný funkcí předsedy vlády a nedá se čekat, že by o postu hlavy státu uvažoval, navíc ani nebude mít dostatek času, aby se kandidatuře mohl věnovat. Premiérský post je pro Babiše atraktivnější a navíc má v paměti neúspěch v předchozí volbě. Pokud ale věříte, že se v roce 2028 prezidentem stane, určitě využijte např. kurz 12 u Tipsportu.
Miloš Vystrčil – současný předseda Senátu
Z demokratických a prozápadních kandidátů by mohl kandidovat např. předseda Senátu Miloš Vystrčil, který je členem dnes už opoziční ODS. O jeho kandidatuře se spekulovalo už před minulými volbami, nakonec k ní ale nedošlo.
Další potenciální kandidáti
Ucházet o kandidaturu se možná bude i bývalý předseda Republikánů Miroslav Sládek, který loni začal sbírat podpisy. Jeho skutečná kandidatura ale není moc reálná – na jeho mítinky, které pořádal spolu s Ladislavem Vrabelem v podstatě nikdo nechodil a Sládek už dnes prakticky nikoho nezajímá. Šance, že by nasbíral potřebných 50 000 ověřených podpisů je velmi nízká.
V úvahu pak přicházejí také různí neúspěšní kandidáti z předchozích voleb – ať už jde o stálice jako je Pavel Fischer nebo Marek Hilšer, případně Danuše Nerudová. Podle zákona by klidně mohl znovu kandidovat i Miloš Zeman, to už je ale silně nepravděpodobné, stejně tak se nedá očekávat, že by se o post hlavy státu znovu ucházel Václav Klaus.
Kurzy na prezidenta 2028
Už nyní si na nového prezidenta ČR můžete vsadit, kurzy jsou vypsané u sázkových kanceláří Tipsport, Chance a Fortuna. Podívejte se na jejich aktuální kurzovou nabídku:
Kurzy na prezidentské volby 2028
Kurzy byly aktualizované 19.1.2026
| Kandidát |  |  |
|---|---|---|
| Petr Pavel | 1.55 | 2.00 |
| Karel Havlíček | 12.00 | 100.00 |
| Andrej Babiš | 13.00 | 3.00 |
| Miloš Vystrčil | 15.00 | 15.00 |
| Filip Turek | 20.00 | 30.00 |
| Pavel Fischer | 30.00 | 20.00 |
| Miroslava Němcová | 30.00 | 50.00 |
| Petr Fiala | 35.00 | 15.00 |
| Miroslav Kalousek | 35.00 | 30.00 |
| Martin Kuba | 35.00 | 15.00 |
Výsledky prezidentské volby 2023
V roce 2023 se českých prezidentských voleb účastnilo celkem 8 kandidátů, kteří získali buď alespoň 50 000 podpisů od občanů nebo podpisy od 20 poslanců či 10 senátorů.
Konečné výsledky 2. kola voleb
Výsledky 1. kola : Účast 70,25%
| Kandidáti na prezidenta | % | Počet hlasů |
|---|---|---|
| Petr Pavel | 58,32% | 3 359 151 |
| Andrej Babiš | 41,67% | 2 400 046 |
Konečné výsledky 1. kola voleb
Výsledky 1. kola : Účast 68,24%
| Kandidáti na prezidenta | % | Počet hlasů |
|---|---|---|
| Petr Pavel (postoupil do 2. kola) | 35,40% | 1 975 056 |
| Andrej Babiš (postoupil do 2. kola | 34,99% | 1 952 213 |
| Danuše Nerudová | 13,92% | 777 080 |
| Pavel Fischer | 6,75% | 376 705 |
| Jaroslav Bašta | 4,45% | 248 375 |
| Marek Hilšer | 2,56% | 142 912 |
| Karel Diviš | 1,35% | 75 475 |
| Tomáš Zima | 0,55% | 30 769 |
Výsledky předchozích prezidentských voleb
Prezidentské volby 2018
Současný prezident Miloš Zeman byl již ve svém druhém funkčním období, přesněji od prezidentské volby 2018. Tehdy vyhrál ve druhém kole nad Jiřím Drahošem díky zisku 51,37 % odevzdaných hlasů (tj. 2 853 390).
Výsledky a vítězové voleb prezidenta 2018
Výsledky 2. kola prezidentské volby
| Poradí | Kandidáti na prezidenta | % | Počet hlasů |
|---|---|---|---|
| 1. | Miloš ZEMAN | 51,37 % | 2 853 390 |
| 2. | Jiří DRAHOŠ | 48,63 % | 2 701 206 |
Výsledky 1. kola prezidentské volby
| Poradí | Kandidáti na prezidenta | % | Počet hlasů |
|---|---|---|---|
| 1. | Miloš ZEMAN (postoupil do 2. kola) | 38,57 % | 1 985 547 |
| 2. | Jiří DRAHOŠ (postoupil do 2. kola) | 26,60 % | 1 369 601 |
| 3. | Pavel FISCHER | 10,23 % | 526 694 |
| 4. | Michal HORÁČEK | 9,18 % | 472 643 |
| 5. | Marek HILŠER | 8,84 % | 454 940 |
| 6. | Mirek TOPOLÁNEK | 4,31 % | 221 689 |
| 7. | Jiří HYNEK | 1,23 % | 63 348 |
| 8. | Petr HANNIG | 0,57 % | 29 228 |
| 9. | Vratislav KULHÁNEK | 0,47 % | 24 442 |
Prezidentské volby 2013
Prezidentské volby v roce 2013 byly první příležitostí občanů, aby si prezidenta zvolili přímo. Šlo tedy o první přímou volbu prezidenta, kterého do té doby volil Parlament ČR. Tím byl tehdy končící Václav Klaus, kterého poté vystřídal Miloš Zeman.
Výsledky 2. kola prezidentské volby
| Poradí | Kandidáti na prezidenta | % | Počet hlasů |
|---|---|---|---|
| 1. | Miloš ZEMAN | 54,80 % | 2 717 405 |
| 2. | Karel SCHWARZENBERG | 45,19 % | 2 241 171 |
Výsledky 1. kola prezidentské volby
První kolo prezidentské volby v roce 2013 skončilo překvapením, když Jan Fischer, který byl dlouhodobě považován za favorita, skončil až na 3. místě a nedostal se ani do 2. kola.
| Poradí | Kandidáti na prezidenta | % | Počet hlasů |
|---|---|---|---|
| 1. | Miloš ZEMAN (postoupil do 2. kola) | 24,21 % | 1 245 848 |
| 2. | Karel SCHWARZENBERG (postoupil do 2. kola) | 23,40 % | 1 204 195 |
| 3. | Jan FISCHER | 16,35 % | 841 437 |
| 4. | Jiří DIENTSBIER | 16,12 % | 829 297 |
| 5. | Vladimír FRANZ | 6,84 % | 351 916 |
| 6. | Zuzana ROITHOVÁ | 4,95 % | 255 045 |
| 7. | Táňa FISCHEROVÁ | 3,23 % | 166 211 |
| 8. | Přemysl SOBOTKA | 2,46 % | 126 846 |
| 9. | Jana BOBOŠÍKOVÁ | 2,39 % | 123 171 |
Předchozí volby (v letech 2008 – 1993) nebyly přímé, ale prezidenta tehdy volil parlament – nejdříve sněmovna a později i senát. Podívejte se na jejich výsledky:
Volby prezidenta 2008
V roce 2008 se konaly poslední volby, v nichž ještě prezidenta volil parlament. V první volbě kandidovali Václav Klaus (ODS) a proti němu česko-americký ekonom Jan Švejnar (ČSSD a SZ). V první volbě, která měla 3 kola se nerozhodlo, Klaus měl v obou komorách víc hlasů, ale ne tolik, kolik bylo potřeba ke zvolení.
Ve druhém kole pak ke Klausovi a Švejnarovi přibyla Jana Bobošíková, která chtěla kandidovat za komunisty, ale těsně před volbou kandidaturu vzdala. Opět se rozhodovalo ve 3 kolech a teprve v tom posledním třetím získal Václav Klaus potřebnou většinu a stal se tak podruhé prezidentem.
Volby prezidenta 2003
V roce 2003 byly volby trochu komplikovanější a o vítězi se rozhodlo až na třetí pokus, navíc se v nich v jednotlivých volbách vystřídalo hned 7 různých kandidátů.
V první volbě kandidovali Václav Klaus (ODS), Petr Pithart (KDU-ČSL), Jaroslav Bureš (ČSSD) a Miroslav Kříženecký (KSČM). Z 1. kola postoupil Klaus a Pithart, o vítězi ale nerozhodlo ani druhé a ani třetí kolo – nejvíce hlasů měl vždy Klaus, ale nebylo jich dostatek.
O 9 dní později se tak konala druhá volba, tentokrát v ní byli 3 kandidáti – Václav Klaus (ODS), Jaroslava Moserová (ODA) a Miloš Zeman (ČSSD). Zeman vypadl hned v 1.kole, ani druhé ani třetí kolo ale opět nerozhodlo, Klaus je sice vyhrál, ale neměl dostatek potřebných hlasů.
Nakonec tak o vítězi rozhodla až třetí volba. V ní už byli pouze dva kandidáti, opět Václav Klaus a proti němu Jan Sokol za vládní koalici. Výsledky byly poměrně těsné, ale třetí kolo 3. volby nakonec rozhodlo o tom, že novým českým prezidentem se stal Václav Klaus.
Volby prezidenta 1998
Ve druhých českých prezidentských volbách už fungoval i senát a rozhodovalo se tak na společném zasedání horní a dolní komory parlamentu. Na prezidenta opět kandidoval Václav Havel a Miroslav Sládek, třetím byl kandidát za KSČM Stanislav Fischer.
V prvním kole získal Václav Havel celkem 130 hlasů, Stanislav Fischer 31 a Miroslav Sládek 23. Zvolen tak nebyl nikdo a do 2. kola postoupil Václav Havel. Ten ve druhém kole získal 146 hlasů (47 od senátorů a 99 od poslanců) a funkci tak obhájil.
Volby prezidenta 1993
V prvních volbách českého prezidenta se o post hlavy státu ucházeli 3 kandidáti – předchozí československý prezident Václav Havel, předsedkyně Levého bloku Marie Stiborová a předseda SPR-RSČ Miroslav Sládek.
Historicky prvním českým prezidentem byl zvolen Václav Havel, který získal 109 hlasů, Marie Stiborová obdržela 49 a Miroslav Sládek 14 hlasů poslanců.
Přímá volba prezidenta
Přímá volba prezidenta znamená, že hlavu státu volí přímo občané.
V ČR je tento druh volby používán od roku 2013, kdy skončilo druhé funkční období poslednímu prezidentovi volenému Parlamentem ČR, Václavu Klausovi.
Na jak dlouho se volí prezident
Prezident se volí na 5 let, což je délka jednoho funkčního období, jak ji upravuje volební zákon.
Jak často se volí prezident
Prezident se volí alespoň jednou za 5 let. Z různých důvodů mohou být vypsané předčasné volby prezidenta, k tomu ale u nás zatím ještě nikdy nedošlo.
Kdo volí prezidenta
Zatímco do roku 2008 byl prezident volen nepřímo a to Parlamentem, dnes už prezidenta volí sami občané ČR v přímé volbě. K tomu, abyste mohli volit, vám stačí pouze občanský průkaz, nebo voličský průkaz.
V současnosti můžete volit také ze zahraničí.
Kolikrát může být zvolen prezident
Prezident může být zvolen bez omezení, platí ale podmínka, že funkci vykonává po dobu maximálně dvou období. Po „pauze“ může kandidovat znovu.
V praxi prezidenti v zemích s podobným legislativním opatřením nevládnou déle než 10 let. Výjimkou byl například ruský prezident Vladimir Putin, který se na jedno období „vystřídal“ s premiérem Medveděvem.
Zdroje: tipsport.cz, ifortuna.cz, wikipedia.org
